creatores.org

Základy | Postuláty | (-300)


Eukleidovy Základy je velmi stará kniha, místy možná i porušená. Následující překlady jsou velmi volné a používají moderní pojmy.

Základy začínají definicemi, například:

* Bod je to, co nemá části.
* Úsečka je délka bez šířky.
* Konce úsečky jsou body.

Vlastních postulátů je pět:
* Každými dvěma body lze vést úsečku.
* Tuto úsečku lze libovolně prodloužit.
*Každou úsečkou lze opsat kružnici kolem jednoho jejího konce.
* Všechny pravé úhly jsou si rovny.
* Mějme přímku a bod. Tímto bodem lze vést jen jednu rovnoběžku s danou přímkou.
 autor | projekt: Eukleidés
 kategorie: Fyzika a matematika (i astronomie, fyzikální chemie)

Sedm divů světa | (-300)


Egyptské pyramidy, 2550 př. n. l. (Egypťané)
Visuté zahrady Semiramidiny, 600 př. n. l. (Babylóňané)
Feidiův Zeus v Olympii, 435 př. n. l. (Řekové)
Artemidin chrám v Efesu, 550 př. n. l. (Řekové)
Mauzoleum v Halikarnassu, 351 př. n. l. (Helénská civilizace)
Rhódský kolos, 292-280 př. n. l. (Helénská civilizace)
Maják na ostrově Faru, 3. století př. n. l. (Egypťané)
 odkaz
 kategorie: Architektura a vše kolem

Heron of Alexandria 's Steam Engine | (80)


(6.22) parní stroj (z 1. století našeho letopočtu)
 ..nadřazený příspěvek

Messe de Notre Dame | (1365)


nejstarší známé zpracování mešního ordinária, nejznámější skladba 14. století vůbec
 ..nadřazený příspěvek

Harmonices Mundi | (1619)


harmonie světa - spojitost proměnlivé rychlosti oběhu planet kolem Slunce s "tóny", které při tom planety vyluzují (výškou nad obzorem)
Merkur má nejvyšší rejstřík, Saturn hraje basy.
 ..nadřazený příspěvek

Pascalina - první mechanický počítací stroj | (1642)


Pascal patří mezi předchůdce moderní počítačové techniky – sestrojil jako pomůcku pro svého otce první mechanický kalkulátor, schopný sčítat a odčítat, známý pod jménem Pascalina. Během života jich pak nechal vyrobit ještě více než 50 kusů, různě zdokonalených. Proto po něm byl nazván programovací jazyk Pascal.


 autor | projekt: Blaise Pascal
 kategorie: Kybernetika, robotika a umělá inteligence

Rtuťový barometr | (1643)

Hlavní vynález Torricelliho - rtuťový barometr, který vzešel z pozorování praktického problému. Pumpaři toskánského velkovévody se pokoušeli dostat vodu do výšky 12 metrů, zjistili ale, že pomocí sací pumpy se výš než do 10 metrů voda nedostane. Torricelliho napadlo použít rtuť, která je cca 14 krát hustější než voda. V roce 1643 použil 1 metr dlouhou na jednom konci zaslepenou trubičku, naplnil ji rtutí a postavil ji na výšku do nádržky se rtutí. Sloupec rtuti klesl na hodnotu 76cm (h) a nad ní vzniklo Torricelliho vakuum. Jak už dnes víme, výška sloupce kolísá podle měnícího se atmosférického tlaku (p), tak vznikl první barometr.
 autor | projekt: Evangelista Torricelli
 kategorie: Největší objevy, úspěchy a vynálezy lidstva (z hlediska vědy a techniky)

Předchůdce mikroskopu - precizně broušené | (1674)


Nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek objevil jednoduchou metodu, jak vyrábět přesné skleněné kuličky nepatrných rozměrů, které používal jako čočky svých přístrojů, a tak překonal úroveň tehdy dostupné mikroskopické techniky. Tajemství výroby si ovšem celý život držel pro sebe, aby si zajistil vědecké prvenství a prestiž.
Zkoumal pod mikroskopem listy květin, drobný hmyz a poté i vlasy, lidskou krev, kůži, sliny, vodu, pepřový nálev, sperma a mnoho dalších materiálů. Jako prvnímu člověku se mu podařilo objevit, že lidská krev protéká tenkými cévkami (kapilárami) a popsat krevní buňky. Další jeho velký přínos mikrobiologii byl v tom, že roku 1676 poprvé uviděl pod mikroskopem bakterie, které označil jako animalcules („zvířátka“).
 autor | projekt
 kategorie: Biologie, přírodověda (i chemie, biochemie)

Optický telegraf | (1684)

První optický telegraf představil Robert Hook Londýnské královské společnosti (Royal Society) na jedné z přednášek v roce 1684. Předvedl posluchačům zařízení ve tvaru dřevěné brány, s trojúhelníkovým terčem, posouvaným a natáčeným soustavou lan a kladek. Polohám trojúhelníku přiřadil písmena a číslice. Bylo tak možno signalizovat na dlouhou vzdálenost. Jeho myšlenka se ještě neujala.
O sto let později, v roce 1793 sestrojil po několika letech pokusů Francouz Claude Chappe semaforový telegraf. Systém se skládal z věží, na nichž byla na stožáru umístěna pohyblivá ramena. Kombinací natočení ramen bylo možno zakódovat až 196 různých znaků. Věže byly postaveny na dohled a vzájemně si předávaly zprávy. Trasy tohoto telegrafu po Francii byly později dlouhé stovky kilometrů.
Tento systém vydržel až do objevu elektrického telegrafu.
 kategorie: Záznam, uchování a předávání informací

Umění fugy BWV 1080 | (1745)


Poslední, nedokončené dílo J.S.Bacha. Ojedinělý, nepřekonaný vrchol cyklické kontrapunktické skladby, komponováno na 4 osnovách, instrumentální obsazení neurčeno (provádí se na varhanách, nebo v souboru)
 autor | projekt: Johann Sebastian Bach
 kategorie: Hudba (oblíbená, zajímavá, doporučená díla a autoři)

Leydenská láhev | (1746)

Leydenská láhev je první záměrně konstruovaný kondenzátor, který především v 18. století sloužil jako zásobník elektrického náboje při experimentech s elektřinou.
Název získala láhev podle univerzity v Leidenu v Nizozemsku, kde s ní experimentoval v roce 1746 Pieter van Musschenbroek. Nezávisle ji ale vytvořil o rok dříve německý fyzik Ewald Jürgen Georg von Kleist.
Původně se jednalo o skleněnou nádobu naplněnou vodou, do níž byl zaveden kovový drát procházející zátkou. Voda tvořila jednu elektrodu kondenzátoru, sklo soužilo jako dielektrikum. Druhou elektrodou byla ruka držící láhev při experimentech.
 kategorie: Největší objevy, úspěchy a vynálezy lidstva (z hlediska vědy a techniky)

Bleskosvod - a ověření, že má blesk elektrický původ | (1752)

V roce 1752 se Benjamin Franklin rozhodl zjistit, jestli existuje souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem. Navrhl (prý i provedl) velmi nebezpečný pokus. Vzal papírového draka a připevnil ho ke kovové tyči. Potom přivázal konec provázku na klíč a vyšel ven do bouře. Když drak vyletěl do bouřkového mraku, uviděl jiskry a cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla z draka po provázku ke klíči.
Nebyl však první - v téže době jej zcela nezávisle na něm vynalezl i český kněz Prokop Diviš. Dnes jsou všechny budovy vybaveny bleskosvody, které přitahují blesk lépe než budova samotná. Připojený elektrický vodič odvede silný elektrický proud bezpečně do země a zabrání tak poškození budovy.
 autor | projekt: Benjamin Franklin
 kategorie: Největší objevy, úspěchy a vynálezy lidstva (z hlediska vědy a techniky)

Programování pomocí děrných štítků | (1799)


Joseph Marie Jacquard - francouzský vynálezce, který sestrojil první programovatelný tkalcovský stav, který se programoval pomocí děrných štítků.
Stroj měl několik tisíc součástek a trvalo mnoho let ho odladit a dokončit. V první polovině 19-tého století jich pak ale ve Francii a následně i v Angii bylo dáno do provozu několik stovek (možná i tisícovek)

 kategorie: Největší objevy, úspěchy a vynálezy lidstva (z hlediska vědy a techniky)

První zdroj napětí (baterka) - tzv. Voltův sloup | (1800)


První elektrický článek, produkující elektrický proud. Sestavil ho A. Volta v roce 1800.
Skládal se z navrstvených měděných a zinkových plíšků, proložených plátky kůže, které byly provlhčeny okyseleným roztokem.
Je to jeden z nejdůležitějších objevů, který posunul zkoumání elektřiny k jejímu využívání.
 autor | projekt: Alessandro Volta
 kategorie: Největší objevy, úspěchy a vynálezy lidstva (z hlediska vědy a techniky)

Frankenstein neboli moderní Prométheus | (1818)

hororový román Mary Shelleyové, poprvé vydaný v r. 1818. Vypráví příběh mladého vědce Viktora Frankensteina, který stvoří umělého člověka, monstrum ohyzdné podoby s nadlidskou silou.
Kromě zaměňování tvůrce s jeho monstrem je nejčastější mylná představa Frankensteinova netvora jako chladného a tupého stvoření bez emocí. Netvor v knize Shelleyové je však bytostí s bohatým emocionálním životem, schopnou nejenom vzteku, ale i lítosti, dojetí, vytržení z krásy okolního světa. Navíc je i velmi výřečný a schopný velmi racionální a sofistikované argumentace.
 odkaz
 kategorie: Literatura

První model elektrického motoru | (1821)


V roce 1821 vynalezl o Vánocích britský chemik a fyzik Michael Faraday velmi zajímavý a také jednoduchý rotační stejnosměrný elektromotor (v anglické literatuře označovaný jako homopolar motor). Faraday byl v této době inspirován pokusy dánského fyzika Christiana Oersteda, který objevil souvislost mezi elektrickým proudem a magnetismem. Kolem vodiče protékaného proudem vzniká magnetické pole, které způsobí například vychýlení magnetky v blízkosti tohoto vodiče. Vlivem svého vzoru - chemika Sira Humpryho Davyho a Williama Hyde Wolastona objevil elektromagnetickou rotaci a objevil tzv. homopolární motor. Vyrobil jej ze dvou nádržek s vodivou rtutí. Do jedné z nádržek byl do rtuti částečně ponořený drát. Další drát byl ponořen do druhé nádržky, kde byl u dna upevněný zalitým voskem tyčový magnet vyčnívající mírně nad hladinu. Jak tento drát i magnet se mohly volně pohybovat. Do dna nádobek byl zavedený vodiči elektrický proud z baterie. Magnet i pověšený drát se pak začaly otáčet
 autor | projekt: Michael Faraday
 kategorie: Největší objevy, úspěchy a vynálezy lidstva (z hlediska vědy a techniky)

Každá buňka má jádro | (1830)

Jádro bylo první objevenou organelou vůbec. Autorem nejstaršího známého nákresu buňky s jádrem byl nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek. Jádro, které nazýval „lumen“, pozoroval v červených krvinkách lososa. Později jádro popsal do značných detailů Robert Brown - zkoumal stavbu květu orchidejí pod mikroskopem a ve vnější vrstvě květu si všiml struktury, kterou nazval areola či nucleus. Jejich funkci nicméně ani on neznal.
 odkaz
 autor | projekt
 kategorie: Biologie, přírodověda (i chemie, biochemie)

Elektrický telegraf | (1836)

Anonymní článek v jednom skotském časopise popisoval už v roce 1753, jak lze zasílat informace svazkem 26 drátů (pro každé písmeno jeden). Příjemce sledoval bublinky, vyvíjené v elektrolytu nad drátem pod proudem. Vynález se však neujal.

První prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Eduard Weber v roce 1836 v Mnichově.

Další typ vytvořili Sir Charles Wheatstone a William Fothergill Cooke v Anglii. Jejich systém využíval jako detektor zmagnetizované jehly vychylované proudem v blízkých vodičích. V roce 1839 byl tento systém poprvé použit na železnici.

Dne 25. května 1844 odeslal americký malíř Samuel Morse zprávu z Washingtonu do Baltimoru (asi 50 km). Završil tak 12 let svých pokusů a vývoje a vytvořil tak Morseův telegraf - komunikační prostředek, který byl využíván dalších více než 100 let.
 kategorie: Záznam, uchování a předávání informací

Mendelovy zákony dědičnosti | (1863)

Mendel se letech 1856–1863 věnoval křížení hrachoru a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.
Shrnují pravidla, která se uplatňují při dědičnosti znaků pohlavím neovlivněných, které kódují geny náležícími k různým genovým vazebným skupinám. Tato pravidla přímo vyplývají z prací Gregora Mendela, nicméně on sám je takto explicitně nedefinoval.
 odkaz
 autor | projekt: Gregor Johann Mendel
 kategorie: Biologie, přírodověda (i chemie, biochemie)

Maxwellovy rovnice | (1865)


Maxwellovy rovnice jsou základní zákony v makroskopické teorii elektromagnetického pole, které zformuloval James Clerk Maxwell v roce 1865. Lze je zapsat buď v integrálním (zde na obrázku) nebo diferenciálním tvaru. V integrálním tvaru popisují elektromagnetické pole v jisté oblasti, kdežto v diferenciálním tvaru v určitém bodu této oblasti.
 odkaz
 autor | projekt: James Clerk Maxwell
 kategorie: Fyzika a matematika (i astronomie, fyzikální chemie)

Podmořský kabel - spojení Evropy s Amerikou | (1866)

První pokus o podmořské telegrafní spojení Evropy a Británie proběhl v srpnu roku 1850. Jednalo se jen o jednoduchý měděný kabel, izolovaný gutaperčou. Tento pokus posloužil k získání licence pro propojení kontinentu a Británie v příštím roce, kdy byl použit již důkladně izolovaný kabel.
První mezikontinentální podoceánský kabelový spoj byl mezi Kanadou a Irskem zprovozněn na pouhých 26 dní v roce 1858 měděným vedením. Dosažená rychlost byla 25 slov za hodinu. Spoj byl obnoven v roce 1866, kdy byla rychlost již 8 slov za minutu. Spojení bylo komerční a jeho cena se pohybovala kolem 100 USD za 20 slov.
 kategorie: Záznam, uchování a předávání informací

Periodická tabulka prvků | (1869)


nebyla vytvořeana ani vynalezena, ale důmyslně sestavena a objevana
 odkaz
 autor | projekt: Dmitrij Ivanovič Mendělejev
 kategorie: Biologie, přírodověda (i chemie, biochemie)

Eiffelova věž - foto 1888 | (1889)


Ocelová věž v Paříži, v současnosti nejznámější pařížská dominanta. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku 1930, byla s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Eiffelova věž byla postavena u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a Světové výstavy, která se v roce 1889 v Paříži konala. Pařížané tuto stavbu nejprve nenáviděli a označovali ji jako trn v oku (spisovatel Guy de Maupassant pravidelně navštěvoval v ní umístěnou restauraci s tím, že je jediným místem v Paříži, odkud se na věž nemusí dívat).

Věž má tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů, druhá ve výšce 115 metrů a třetí ve výšce 276 metrů. Třemi nohami věže jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra. Maximální oscilace vrcholu i při velmi silném větru je 12 centimetrů, výška může vlivem teplot (tepelná roztažnost) kolísat až o 18 centimetrů. Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů.

 autor | projekt

Speciální teorie relativity | (1905)


Fyzikální teorie publikovaná r. 1905 Albertem Einsteinem. Nahrazuje Newtonovy představy o prostoru a čase a zahrnuje teorii elektromagnetického pole reprezentovanou Maxwellovými rovnicemi. Teorie se nazývá speciální, protože popisuje pouze zvláštní případ Einsteinova principu relativity, kdy vliv gravitace lze zanedbat. O deset let později Einstein publikoval obecnou teorii relativity, která zahrnuje i gravitaci.


 odkaz
 autor | projekt: Albert Einstein
 kategorie: Fyzika a matematika (i astronomie, fyzikální chemie)

Morganovy zákony dědičnosti | (1911)

Morganovy zákony dědičnosti objevil americký genetik Thomas Morgan, při svých pokusech s octomilkami (Drosophila melanogaster), kterými chtěl vyvrátit teorii o umístění genů na chromozómech. Namísto toho ji potvrdil. Jsou tři:

1. Geny jsou lineárně uspořádány na chromozómech.

2. Geny jednoho chromozómu tvoří vazebnou skupinu. Počet vazebných skupin organismu je shodný s počtem párů homologních chromozómů, které má.

3. Mezi geny homologického páru chromozómu může prostřednictvím crossing-overu probíhat genová výměna. Frekvence crossing-overu je přímo úměrná vzdálenosti genů.
 autor | projekt: Thomas Morgan
 kategorie: Biologie, přírodověda (i chemie, biochemie)

Obecná teorie relativity | (1915)

Obecná relativita nebo obecná teorie relativity je základní fyzikální teorie gravitace formulovaná Albertem Einsteinem, která opravila a rozšířila Newtonův koncept gravitace, především v makroskopickém měřítku planet a hvězd. A stále nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách.
 odkaz
 autor | projekt: Albert Einstein
 kategorie: Fyzika a matematika (i astronomie, fyzikální chemie)

První umělá transmutace prvků | (1919)

V roce 1919 se Rutherfordovi povedlo jako prvnímu přeměnit jadernou reakcí prvek na jiný prvek (dusík na kyslík), čímž jako první provedl transmutaci prvku na jiný.

 autor | projekt: Ernest Rutherford
 kategorie: Energetické zdroje (blízké ) budoucnosti